dlabos.wz.cz - pokud chcete nepatrně podpořit zkvalitnění tohoto webu, použijte odkaz přes reklamní systém http://7w.cz/666 a následně pokračujte kliknutím na šipku vpravo nahoře.
Může obsahovat pravopisné i faktické chyby. Obrázky lze zvětšit obvykle nabídkou pravým tlačítkem - zobrazit obrázek nebo otevřít obrázek.
Je dán paralelní rezonanční obvod podle schématu
|
|
f0=460 kHz Ri=20 k L=242,5 H Rz=5,5 k Q0=100 |
Určete C1 a C2 tak, aby po připojení odporu Rz=5,5 k byla šířka pásma B3=10 kHz
Ve společném grafu vyneste frekvenční
závislosti impedance obvodu na svorkách cívky
pro případy: a) naprázdno (Ri
a Rz odpojeny)
b) při zatížení odpory Ri a Rz podle schématu
Rezonanční
křivky vyneste v rozsahu alespoň 20
kHz v okolí f0 a vyznačte v nich impedanci
v rezonanci a šířky pásma pro pokles o 3 dB
a o 6 dB
Vypočtěte napěťový přenos při rezonanční frekvenci
Vyjděme z admitance paralelního rezonančního obvodu
![]()
Za účelem získání vztahu pro rezonanční kmitočet f0 položíme imaginární složku admitance Y rovnu nule
![]()
Výraz
převedeme na pravou stranu rovnice
![]()
Rovnici vynásobíme výrazem L a dostáváme
![]()
Nyní rovnici vydělíme výrazem LC
![]()
Levou i pravou rovnici odmocníme
![]()
Odmocnina podílu je rovna podílu odmocniny čitatele a odmocniny jmenovatele
![]()
![]()
Za 0 dosadíme výraz 2f0
![]()
Rovnici vydělíme výrazem 2
![]()
Získali jsme tak tzv. Thomsonův vzorec, do kterého je však nutno dosazovat v uvedených jednotkách, což je nepraktické. Zavádíme proto jednodušší vztah používající pro kmitočet jednotek MHz, pro indukčnost jednotek H a pro kapacitu jednotek pF.
![]()
Umocníme
![]()
![]()
Rovnici vydělíme výrazem 42.1012
![]()
![]()
A získáváme výraz
![]()
Z něj také jednoduše odvodíme vztahy pro hodnoty prvků obvodu
![]()
![]()
Pro paralelní rezonanční obvod vyjadřujeme ztráty v reálných součástkách použitých k jeho konstrukci paralelními ztrátovými odpory RL a RC. Jejich paralelní kombinací je tvořen ztrátový odpor Rpo, pomocí nějž definujeme tzv. činitel jakosti obvodu naprázdno Q0

![]()
V provozních podmínkách je obvod připojen ke zdroji signálu s vnitřním odporem Ri a k zátěži Rz. Paralelní kombinace těchto odporů tvoří vnější tlumící odpor Rtl. Tento odpor se paralelně řadí k odporu Rpo a tvoří s ním odpor Rp, pomocí nějž definujeme tzv. provozní činitel jakosti

![]()
Pokud budíme obvod z napěťového
zdroje s napětím naprázdno u1 a
s vnitřním odporem Ri, lze tento
transformovat na proudový zdroj s vnitřním odporem
Ri a proudem
![]()

Porovnejme nyní provozní činitel jakosti Q s činitelem jakosti naprázdno
![]()
![]()
kde Rp je paralelní kombinace Rpo a Rtl

Odstraníme složený zlomek a dostáváme
![]()
tedy
![]()
Rovněž můžeme odvodit vztah pro odpor Rtl
![]()
Roznásobíme
![]()
a vytkneme Rtl
![]()

Jmenovatele hlavního zlomku převedeme na společného jmenovatele

Po odstranění složeného zlomku dostáváme
![]()
Vztahy (5a) a (5b) neplatí pouze pro výše zmiňovaný případ, ale lze je použít i pro případ připojení dalšího tlumícího odporu k rezonančnímu obvodu. Namísto Q0 pak dosazujeme původní Q před připojením dalšího tlumícího odporu Rtl. Místo Rpo dosazujeme původní odpor Rp.
Často se za účelem snížení tlumení připojuje tlumící odpor k odbočce v indukční nebo kapacitní větvi.

Označme napěťový převod příslušné odbočky p, pro odbočku v indukční větvi platí
![]()
a pro odbočku v kapacitní větvi

Pro napětí u2 platí
![]()
Pro proud i2 platí
![]()
Pro transformovaný odpor platí

protože platí
získáváme pro hodnotu transformovaného
odporu vztah
![]()
Odpor připojený k odbočce v indukční nebo kapacitní větvi se tedy chová jako paralelně připojený odpor R’
Pokud do grafu vyneseme závislost absolutní hodnoty impedance, resp. admitance obvodu na kmitočtu, získáme rezonanční křivku. Tato křivka však není symetrická a nelze pomocí ní porovnávat obvody s různými parametry. Často proto vynášíme rezonanční křivky v poměrném měřítku. Existují různé způsoby, jak tak učinit. Můžeme například vynést poměry absolutní hodnoty impedance, resp. admitance ku impedanci v rezonanci |Z/Z0|, resp. |Y/Y0|a kmitočtu ku rezonančnímu kmitočtu f/f0. V praxi se nejčastěji užívá vyjádření rezonanční křivky pomocí poměrného rozladění F, jež je definováno vztahem
![]()
Vraťme se k výrazu (1)
![]()
v rezonanci
je admitance obvodu tvořena pouze vodivostí
,
pro poměrnou admitanci
tedy platí

Odstraníme složené zlomky
![]()
Výraz v závorce vynásobíme
výrazem
![]()
![]()
![]()
Nyní před závorku vytkneme výraz 0C
![]()
Dosaďme za
ze vztahu (1a)
![]()
Po zkrácení dostáváme
![]()
Výraz v závorce představuje poměrné rozladění F a výraz Rp0C představuje činitel jakosti Q (4)
![]()
Absolutní hodnota komplexního čísla je rovna odmocnině součtu čtverců reálné a imaginární složky
![]()
Převrácená hodnota tohoto výrazu představuje poměrnou impedanci
![]()
Často pro rezonanční obvod definujeme
šířku pásma B. Je to kmitočtový
rozdíl f2-f1, odpovídající
určité domluvené změně impedance obvodu vzhledem
k impedanci v rezonanci. Často se definuje pro změnu
impedance o -3 dB, tj. na hodnotu
.
Poměrná impedance je potom
![]()
z čehož jasně vyplývá, že musí platit
![]()
Odpovídající poměrná rozladění jsou
![]()
Abychom zjistili, které kmitočty f2,
f1 odpovídají tomuto poměrnému
rozladění, je třeba vyjádřit ze vztahu
pro poměrné
rozladění (8) kmitočet f
![]()
Rovnici vynásobíme výrazem f0f
![]()
Získáváme tak kvadratickou rovnici
![]()
pro jejíž kořen platí
![]()
znaménko mínus před odmocninou však nemá z fyzikálních důvodů smysl a budeme tedy uvažovat pouze kořen
![]()
Ve výrazu pod odmocninou vytkneme f0
![]()
Odmocnina součinu je rovna součinu odmocnin jednotlivých činitelů
![]()
Vytkneme f0
![]()
![]()
Podíl odmocnin je roven odmocnině podílu jednotlivých členů
![]()
Získáváme tak vztah
![]()
Nyní dosadíme za F
a vyjádříme šířku pásma B3

Umocníme a odstraníme složené zlomky
![]()
Roznásobíme
![]()
Po sloučení dostáváme konečný výraz pro šířku pásma pro pokles o 3 dB
![]()
Můžeme rovněž vyjádřit vztah pro provozní činitel jakosti
![]()
Budíme-li
rezonanční obvod z napěťového zdroje s napětím
naprázdno u1 a vnitřním odporem Ri
lze zjistit napěťový přenos
.
Jak je uvedeno výše, transformujeme napěťový
zdroj na proudový s proudem
.
Odpor Ri je nyní paralelně připojen
k odporu Rpo a Rz
a k cívce a kondenzátoru. Paralelní
kombinace odporů Ri, Rz
a Rpo tvoří odpor Rp.

Z Ohmova zákona vyplývá, že pro napětí u2 platí
![]()
Pokud se vrátíme k výrazu pro poměrnou impedanci, můžeme vyjádřit impedanci Z
![]()
Dosadíme za Z a i a dostáváme
![]()
Vyjádříme napěťový přenos
![]()
Při rezonanci, kdy je poměrné rozladění nulové nabývá výraz tvar
![]()
Obdobně bychom uvažovali i pro případ, kdy je obvod buzen z napěťového zdroje s odporem Ri připojeným na odbočku v kapacitní nebo indukční větvi. Pouze bychom uvažovali proud proudového zdroje jako podíl napětí naprázdno napěťového zdroje, zmenšeného napěťovým převodem příslušné odbočky, a odporu Ri. Pokud je na odbočce připojen zatěžovací odpor, odebíráme pak napětí u2 z něj a proto přenos vynásobíme napěťovým převodem příslušné odbočky, na kterou je zatěžovací odpor připojen.

Řešení
Určete C1 a C2 tak, aby po připojení odporu Rz=5,5 k byla šířka pásma B3=10 kHz
Nejprve vypočteme provozní činitel jakosti příslušný k požadovanému pásmu B3. Do vztahu (9b) dosadíme konkrétní hodnoty
![]()
Nyní vyjádříme odpor Rpo. Vyjádříme ho ze vztahu (3) a dosadíme konkrétní hodnoty
![]()
![]()
Vyjádříme rovněž odpor Rp ze vztahu (4) a dosadíme konkrétní hodnoty
![]()
![]()
Ze vztahu (5b) vypočteme hodnotu odporu Rtl
![]()
Nyní vypočteme hodnotu transformovaného odporu Ri. Použijeme vztahu (7)
![]()
Paralelní kombinace odporu Ri’ a transformovaného odporu Rz, tedy Rz’ tvoří odpor Rtl, platí tedy
![]()
Vyjádříme Rz’ – rovnici vynásobíme výrazem Ri’+Rz’
![]()
roznásobíme
![]()
Členy s Rz’ převedeme na jednu stranu, členy bez Rz na druhou
![]()
Vytkneme a osamostatníme Rz’

Dosadíme konkrétní hodnoty a dostáváme
![]()
Známe-li původní a transformovaný odpor, můžeme ze vztahu (7) vyjádřit napěťový převod příslušné odbočky

Dosazením konkrétních hodnot získáme napěťový převod odbočky v kapacitní větvi
![]()
Pro napěťový převod odbočky v kapacitní větvi platí vztah (6b), do nějž dosadíme za p
![]()
Pro výpočet celkové kapacity (C1 v sérii C2) nyní s výhodou použijeme vztah (2b), do nějž dosadíme
![]()
Pro kapacitu C dále platí
![]()
Nyní vyřešíme soustavu rovnic (12) a (13)

Z rovnice (12) vyjádříme C1

a dosadíme do (13)

protože kapacita C2 zcela určitě není nulová, můžeme jí celou rovnici vydělit

Získanou hodnotu dosadíme do rovnice (14)
![]()
Výsledné kapacity tedy jsou
|
C1=655,3 pF (případně z řady E6 680 pF) C2=1997,7 pF (případně z řady E6 1800 pF) |
graf kmitočtové závislosti impedance na svorkách cívky – tabulky hodnot
a) obvod naprázdno b) obvod zatížen
|
f kHz |
|Z| |
|
f kHz |
|Z| |
|
440 |
7830,799 |
|
440 |
7654,25 |
|
441 |
8246,764 |
|
441 |
8041,31 |
|
442 |
8707,883 |
|
442 |
8467,03 |
|
443 |
9221,861 |
|
443 |
8937,21 |
|
444 |
9798,244 |
|
444 |
9458,82 |
|
445 |
10448,99 |
|
445 |
10040,22 |
|
446 |
11189,28 |
|
446 |
10691,55 |
|
447 |
12038,64 |
|
447 |
11425,10 |
|
448 |
13022,62 |
|
448 |
12255,79 |
|
449 |
14175,19 |
|
449 |
13201,76 |
|
450 |
15542,45 |
|
450 |
14284,85 |
|
451 |
17188,3 |
|
451 |
15530,91 |
|
452 |
19203,44 |
|
452 |
16969,47 |
|
453 |
21719,89 |
|
453 |
18631,57 |
|
454 |
24934,52 |
|
454 |
20543,87 |
|
455 |
29146,32 |
|
455 |
22714,83 |
|
456 |
34806,44 |
|
456 |
25106,93 |
|
457 |
42534,95 |
|
457 |
27590,09 |
|
458 |
52814,09 |
|
458 |
29887,67 |
|
459 |
64246,41 |
|
459 |
31571,66 |
|
460 |
70099,95 |
|
460 |
32200,00 |
|
461 |
64323,57 |
|
461 |
31580,81 |
|
462 |
52974,33 |
|
462 |
29916,63 |
|
463 |
42758,26 |
|
463 |
27650,75 |
|
464 |
35070,07 |
|
464 |
25205,34 |
|
465 |
29435,11 |
|
465 |
22850,73 |
|
466 |
25239,45 |
|
466 |
20713,42 |
|
467 |
22035,58 |
|
467 |
18829,69 |
|
468 |
19526,59 |
|
468 |
17191,22 |
|
469 |
17516,79 |
|
469 |
15771,97 |
|
470 |
15874,89 |
|
470 |
14541,66 |
|
471 |
14510,62 |
|
471 |
13471,45 |
|
472 |
13360,37 |
|
472 |
12536,07 |
|
473 |
12378,23 |
|
473 |
11714,14 |
|
474 |
11530,34 |
|
474 |
10987,90 |
|
475 |
10791,25 |
|
475 |
10342,71 |
|
476 |
10141,5 |
|
476 |
9766,50 |
|
477 |
9565,944 |
|
477 |
9249,33 |
|
478 |
9052,668 |
|
478 |
8782,95 |
|
479 |
8592,149 |
|
479 |
8360,52 |
|
480 |
8176,701 |
|
480 |
7976,31 |
Vypočtěte napěťový přenos při rezonanční frekvenci
Jak je uvedeno výše, transformujeme napěťový zdroj na zdroj proudový s vnitřním odporem Ri a proudem rovným podílu napětí u1, zmenšeného napěťovým převodem příslušné odbočky, a odporu vnitřního odporu Ri.
![]()
Napětí na svorkách cívky u2’ je potom
![]()
Protože napětí u2 odebíráme na odporu Rz, jež je připojen na odbočku s převodem p2, platí pro u2
![]()
Napěťový přenos pak nabývá tvar
![]()
V rezonanci je poměrné rozladění F nulové a pro přenos platí
![]()
Dosazením konkrétních hodnot získáváme
![]()
*** poškozená stránka částečně obnovena ze zálohy ***
Může obsahovat pravopisné i faktické chyby. Obrázky lze zvětšit obvykle nabídkou pravým tlačítkem - zobrazit obrázek nebo otevřít obrázek.
dlabos.wz.cz - pokud chcete nepatrně podpořit zkvalitnění tohoto webu, použijte odkaz přes reklamní systém http://7w.cz/666 a následně pokračujte kliknutím na šipku vpravo nahoře.