Můstkové zesilovače


Můstkové zesilovače jsou obvykle využívány jako měřiče odporů, resp. Odchylek odporů. Zapojení by obecně měla pracovat tak, aby výstupní napětí U2 bylo funkcí (nejlépe lineární) odchylky velikosti odporu.

Nejjednoduší zapojení kazuje obr.1.Zesilovač je zde zapojen bez zpětné vazby, přičemž na jeho vstup je připojena měrná diagonála weatstonova můstku. Napětí mezi uzly 1 a 2 vypočteme jako napětí na odporových děličích, takže je

přičemž ΔR značí odchylku odporu a její relativní velikost vztaženou k odporu R. Na vstupu zesilovače je tedy napětí.

obr. 1

Všimněme si, že zesílení operečního zesilovače je v tomto případě nutné uvažovat konečné, neboť zapojení nemá zpětnou vazbu a dosazením A → ∞ bychom dostali nekonečné výstupní napětí, což neodpovídá realitě. Vztah u2 udává závislost výstupního napětí na odchylce odporu, tato závislost však není lineární. Pouze při malérelativní odchylce δ, kdy lze psát δ << 1 dostaneme lineární závislost

Právě tato vlastnost omezuje rozsah použití tohoto zapojení na můstky jen slabě rozvážené. Jinou verzí tohoto zapojení tentokrát se zpětnou vazbou je schéma na obr .2 Zapojení je vpodstatě zesilovačem rozdílu napětí u1 a u2, které podobně jako v předchozím případě lze vyjádřit pomocí odporových děličů. Výsledné výstupní napětí pak je

Jestliže budeme opět uvažovat relativní malé odchylky δ << 1 je-li navíc R << Rf dostaneme lineární závislost

dlabos.wz.cz