60 - Magnetický záznam zvuku

Záznam zvuku:



Magnetický záznam zvuku se vytváří zmagnetováním magneticky tvrdého materiálu s velkou remanencí Br před štěrbinou záznamové hlavy magnetofonu. Záznamovým materiálem je nejčastěji

magnetofonový pásek, tvořený magneticky neaktivním mechanicky dostatečně odolným a trvanlivým

plastovým nosičem, na jehož povrchu je nanesena aktivní vrstva z magneticky tvrdých feritu. Pásek je

tažen pohonným zařízením konstantní rychlostí (38,1; 19,05; 9,55; 4,75 nebo 2,4 cm/s) kolem pracovní

štěrbiny záznamové hlavy.



Hlava je tvořena magnetickým obvodem složeným z tenkých plechu s velkou permeabilitou a malými

vysokofrekvenčními ztrátami, nebo je vyrobena ze speciálních feritu. Jádro hlavy bývá ještě přerušeno

zadní štěrbinou šířky asi 0,5 mm. Na jádře je navinuta cívka, kterou prochází záznamový proud úměrný

okamžité hodnotě zvukového signálu. Vznikající magnetické pole vystupuje v oblasti štěrbiny, jež je

vyplněna materiálem s velmi malou permeabilitou, většinou fólií z bronzu, a zmagnetovává aktivní

vrstvu pásku, ve které zbývá remanentní indukce úměrná směru a intenzitě pole nad štěrbinou. Kdyby

dej probíhal popsaným jednoduchým způsobem, docházelo by při záznamu k silnému nelineárnímu

zkreslení vlivem nelineární magnetizační křivky záznamového materiálu, neboť výstupní napětí je

přímo úměrné magnetické indukci B, kdežto pásek je magnetován magnetickým polem o intenzitě H,

která je přímo úměrná záznamovému proudu i.



Aby bylo toto nelineární zkreslení odstraněno, posouvá se pracovní bod záznamového materiálu superpozicí

vysokofrekvenčního magnetického pole, tzv. předmagnetizace, do lineární oblasti magnetizační

křivky. Předmagnetizační proud o kmitočtu asi 50 až 100 kHz se přičítá k proudu záznamovému.

Pro každý záznamový materiál musí mít vhodnou amplitudu odpovídající průběhu jeho konkrétní

magnetizační křivky.



Reprodukce záznamu se provádí rovnoměrným posunem pásku se záznamem před štěrbinou snímací

hlavy. Snímací hlava má podobnou konstrukci jako hlava záznamová, má však menší šířku štěrbiny

a aby byl její magnetický odpor co nejmenší, nemá zadní štěrbinu. V malých magnetofonech se obvykle

používá namísto jedné hlavy záznamové a jedné reprodukční pouze jedna hlava tzv. univerzální.

Před pořízením nového záznamu, musí být záznamový materiál odmagnetován a proto při každém

záznamu probíhá i automaticky odmagnetování – vymazání předešlého záznamu. Vysokofrekvenční

signál odebíraný z generátoru předmagnetizačního proudu je přiváděn do mazací hlavy umístěné před

záznamovou hlavu. Feritové mazací hlavy mají dvě štěrbiny uspořádané tak, aby byl pásek mazán

dvakrát po sobě, což zajišťuje dokonalý výmaz předešlého záznamu. Pohyb pásku nad štěrbinou trvá

určitou dobu, po kterou proběhne ve sledované části pásku několik uzavřených magnetizačních cyklu.

Jak se sledovaný úsek pásku vzdaluje od štěrbiny mazací hlavy, zeslabuje se střídavé magnetické pole.

Probíhající magnetické cykly se tím symetricky zmenšují až na nulovou remanentní indukci. Nikdy

nedochází k ideálnímu smazání záznamu. Udává se tzv. mazací útlum, což je poměr amplitudy signálu

1 kHz před a po vymazání. Jeho hodnota se pohybuje minimálně v rozmezí 65–70 dB, kdy je záznam

považován za smazaný.


dlabos.wz.cz